Reflex a reflexní oblouk
Reflex je zákonitá odpověď organismu na dráždění čidel, zprostředkovaná centrálním nervstvem. Neurony zprostředkující reflex jsou uspořádány v reflexní oblouk. Nejjednodušší reflexní oblouk má tyto části: receptor – dostředivý nebo-li aferentní neuron – centrum reflexu odstředivý neboli eferentní neuron – výkonný orgánneboli efektor.
Popsaný reflexní oblouk je příkladem nejjednodušší spojovací funkce centrální nervové soustavy. Nazývá se dvouneuronový nebo také monosynaptický. Mezi dva neurony je vložena jedna přepojovací stanice neboli synapse. Zprostředkuje pouze velmi jednoduché odpovědi, např. napínací reflex. Na podnět, např. natažení kosterního svalu, odpovídá tentýž sval stahem neboli kontrakcí. Je-li mezi dostředivý a odstředivý neuron vložen další zvaný v mezeřený neboli intepolovaný, hovoříme o reflexním oblouku trojneurnovém. S počtem vmezeřených neuronů, tj. u víceneuronových neboli polysynaptických ref1exních oblouků, stávají se
složitějšími i reflexní odpovědi. /mezeřené neurony totiž rozšiřují možnosti převádět vstupní informace z jednoho dostředivého neuronu na řadu dalších. Dále zprostředkují, že na jeden odstředivý neuron mohou vykonávat vliv jiné neurony, uložené v různých oblastech centrální. nervové soustavy. Prostřednictvím vmezeřených neuronů může výkonný orgán, např. kosterní sval, odpovídat a měnit odpovědi podle informací přinášených dostředivými neuron:y od nejrůznějších receptorů a vlivem zásahu nejrůznějších nervových center. Každá část reflexního oblouku plní různý úkol a odpovídá specifickým způsobem, k určité funkci bývá i stavebně upravena.
Schéma dvouneuronového (A) a trojneuronového (B) reflexního oblouku. Šipky označují směr vedení vzruchu.
